Seděla u stolu a balila zbytky do krabiček od zmrzliny, zatímco já nosil uhlí a zametal pod stolem. Vzal jsem mísu po okurkách, talíře, prkénko na chleba a odnesl všechno do kuchyně. Halina ji koupila kdysi na trhu, protože řekla, že se hodí do naší kuchyně. Zněla jako věta, kterou jí někdo předtím vložil do úst.

Bogdan přišel k plotu s hrnkem v ruce. Odpoledne jsem někdy šel do obchodu, někdy do garáže, někdy jsem prostě seděl na lavičce pod jabloní a koukal na stůl. Malá, dlouhá, k plotu nevyhazovat. Přiblížil se, strčil ruce do kapes.
Takhle Tomasz k rozhovorům od srdce. Chtěl jsem se vrátit k té neděli. Ke které části? K té nepříjemné.
Tomasz se naklonil dopředu. I transport do ordinace, když je třeba. Po tom všem už jméno mého zetě nevpadlo do kuchyně jako překvapení. Jakmile starý skončí v domově důchodců, bereme ten pozemek.
Znal jsem ho přes dvacet let. Tomasz řekl, že Ewa dozraje k rozhodnutí. Vstal jsem od stolu a šel k oknu. Otočil jsem se k němu.
Šel jsem k šuplíku pod kredencem a vytáhl vzkaz od Haliny. Zavřel jsem zápisník, ale hned jsem ho zase otevřel. Jedna říkala, jak udělat maso na neděli, aby se rodina chtěla vrátit ke stolu. Druhá říkala, jak někdo z toho stolu chtěl udělat překážku k odstranění.
Půjdu za Pawłem. Do Pawłowy kanceláře jsem přijel v úterý ráno. Sekretářka mě uvedla do pracovny chvíli po deváté. Třetí hovor se týkal prodeje nemovitosti patřící starší osobě, která pobývá v domově důchodců.
Přístup k silnici, tvar pozemku, sousedství dalších ploch. Možná chce dovést situaci k tomu, že o rozhodování nebude stát on. A vrátilo se to v jedné větě, jako stín vcházející do kuchyně. Každé další slovo bylo jako malý kámen vhozený do studny.
Doprovodil jsem ji k brance. Díval jsem se, jak odchází ulicí k autu zaparkovanému dál. Teprve když zmizela za zatáčkou, vrátil jsem se do kuchyně. Vstal jsem od stolu a přistoupil ke skříňce s kořením.
Pak jsem zavolal Pawłowi. Pak jsem šel za Stefanem. Polínka na podpal rovnaná ve staré bedně od jablek. Nejprve přišla Teresa, kamarádka Haliny ještě z doby, kdy spolu jezdily tramvají do práce.
Byl zdvořilý až přehnaně. Samozřejmě k klidnému projednání. Sáhl do kapsy po propisce. Řekl Paweł klidně, ale není to nástroj k převzetí kontroly nad otcovým majetkem.
Tomasz se k ní otočil. Vzal jsem čistý talíř, došel ke grilu a dal si kus krkovice. Vrátil jsem se ke stolu a sedl si.


