Už od rána jsem měla zvláštní pocit, že se na mě lidé dívají jinak. Ne nepřátelsky. Spíš jako kdyby věděli něco, co já nevím. Bylo to na svatbě mého mladšího bratra Leoše, v menším zámeckém hotelu kousek od Mikulova. Venku svítilo květnové slunce, na nádvoří stály stoly s bílými ubrusy a Klára vypadala nádherně. Měla … Read more
## Hoofdstuk 1 — Het blauwe boekje “Dat ding is niets meer waard. Laat het maar bij haar.” Mijn vader zei het hard genoeg zodat bijna iedereen rond het graf het kon horen. Daarna gooide hij het kleine blauwe spaarbankboekje op de kist van mijn oma. Het landde tussen twee witte rozen. Niemand zei iets. … Read more
“Det er Camillas fødselsdag på fredag. Vi kan ikke bare aflyse det hele.” Min far sagde ordene så roligt, at jeg et øjeblik troede, jeg havde hørt forkert. Jeg sad alene i et lille rum på Vejle Sygehus med en papkop kaffe foran mig, som jeg ikke havde rørt. På bordet lå en plastikpose med … Read more
Když ke mně přistoupil vedoucí restaurace, nejdřív jsem si myslela, že se chce zeptat, jestli nepotřebuji něco přinést. Místo toho se nervózně podíval na mou snachu. „Paní… bylo mi řečeno, že si přejete odejít.“ U stolu sedělo skoro dvacet lidí. Přátelé mého syna, rodiče ostatních dětí, dva obchodní partneři Kristýny a několik lidí, které jsem … Read more
## 1. Brož v kabelce „Mami, omluv se Aleně. Hned. Nebo odejdi z mého bytu.“ Můj syn Michal to řekl před šesti lidmi, v obýváku bytu, který jsem mu pomohla koupit z peněz našetřených za celý život. Stál mezi mnou a svou ženou Patricií, rudý v obličeji, s rukama sevřenýma v pěst. Jeho tchyně Alena … Read more
Vrátila jsem se nečekaně domů – to, co jsem viděla, mě šokovalo! okamžitě jsem zrušila svatbu… Den před svatbou jsem se vrátila k budoucí tchyni jen kvůli svetru, který mi vyšila moje zesnulá maminka. Už jsem měla prst na zvonku, když jsem za dveřmi uslyšela svoje jméno. „A co ten byt v Bubenči?“ zeptala se … Read more
Dlouho po půlnoci jsem držel v náručí opilou Soňu Bílkovou, když její otec otevřel bránu a při pohledu na mě zbledl. Ne kvůli tomu, v jakém stavu jsem mu přivezl dceru. Kvůli mně. Nejdřív zkontroloval Soňu, pak se zadíval přímo do mé tváře a zůstal tak o vteřinu déle, než bývá mezi dvěma cizími lidmi … Read more
“Vi har solgt dit tomme hus,” sagde min mor og bankede let på sit glas med en teske. “Du er der jo alligevel aldrig.” Der blev stille under pavillonen i tante Bonnies have. Min far lænede sig tilbage med sodavandsdåsen i hånden. “Pengene er blevet fordelt,” sagde han. “Betragt det som dit bidrag til familien.” … Read more
For millions of Americans who watched MASH*, Radar O’Reilly was almost impossible not to love. He was the nervous young corporal with the teddy bear. The kid who somehow heard incoming helicopters before anyone else. The company clerk who could finish Colonel Blake’s sentences before Blake himself seemed to know what he was going to … Read more
For years, Michael Anthony was the easiest member of Van Halen to overlook. David Lee Roth commanded the front of the stage. Alex Van Halen attacked the drums. And Eddie Van Halen changed the way an entire generation thought about the electric guitar. Michael? He stood slightly behind them, smiling, singing those impossibly high harmonies … Read more